Jen ty.. a pak já.
A najednou zůstals tak sám, jak obláček v prázdnem nebi.
Jako ztracený, dosud nenalezen.. prohledáváš tou studenou Zem.
Nebylo to jenom jako? Hledáš naději, která se tam nahoře ztratila.
Najednou byla prostě pryč.. a tobě se stýská.. letět samotnému.
Nemůžeš to pochopit. Prostě ti nejde překousnout..
..že to nikdy nic takového neznamenalo ..že to bylo tak lehce nahraditelné.
Čemu se tedy říká výjimečný? Najednou si a pak už zas ne.
Slunce zakryl osamělý obláček.
Nevíš co bude dál. Až najdeš co hledáš, pak budeš opět lítat.
A slunce taky zasvítí.
Už nebudeš sám.. a taky že nejsi. Já jsem tady pořád. :)
Tvá Sion